For all we ought to have said...

Vytlač príspevok
Odporuč príspevok
Bookmark and Share PRIDAŤ NA VYBRALI.SME.SK

Česť práci!

Ľudia, Ja to myslím vážne.

„O tom, co vlastně cena (krytí) peněz, resp. měny činí a představuje, kolují i mezi vzdělanci nejroztodivnější představy. Jmenovitě je to např. nevykořenitelné a mylné přesvědčení, že měna musí být „kryta“ zlatem, stříbrem, mědí nebo něčím podobným. Jiní si zase představují, že pozemky a půda jsou měřítkem peněžní hodnoty. Nic z toho ovšem není pravda. Odkud se tedy berou tyto rozšířené nesmysly o nezbytnosti zlatého, stříbrného či jiného „krytí“ peněz? Nuže, peníze jsou podle své ideje pouhým (ustáleným) směnným prostředkem lidské práce resp. jejích produktů .“

Johannes Rothkranz

Všechno, co lidé směňují, je v podstatě jejich práce. Že je jednou vtělena do věcného zboží a jindy třeba do podoby služeb, to samo o sobě na podstatě věci nic nemění a ani dále nehraje naprosto žádnou roli. Směnná hodnota je plně srozumitelná teprve ze skutečnosti společenského pracovního výkonu a jenom v této okolnosti spočívá fakt, že práce a hodnota jsou co nejúžeji spojeny. Že jsou práce a hodnota samy o sobě sounáležité, vyplývá také z ostatního pozorování a zjištění: Jestliže je práce, vynaložená na výrobu nějakého zboží nižší, klesá také obvykle i jeho cena, což znamená, že je nižší jeho hodnota. A naopak, jestliže je zapotřebí více práce, stoupá také cena zboží, což samo o sobě znamená vzestup jeho hodnoty. Věcné vlastnosti v obou případech zůstávají beze změny.“

Johannes Kleinhappl

„Veškeré hospodářské zboží a peníze mají společnou hodnotovou vlastnost: vstupují do oběhu jako ekvivalent toho, co se vzájemně převádí. Každé hospodářské zboží má svou směnnou hodnotu, tedy také směnnou hodnotu peněz.’ Avšak jakýkoli výdělek není podle pradávného učení produktem těchto věcí, nýbrž pouze výsledkem lidské práce – všechno ostatní je šizení, lichva, vykořisťování.“

Knies

„Prvním a podstatným zjištěním je, že peníze nesmí být zbožím, kterým by se spekulovalo na trhu či na burze! Peníze mají pouze symbolickou hodnotu za účelem zjednodušení dělby práce a výměny zboží v národním hospodářství. Podkladem hodnoty peněz tedy může být jenom pracovní výkon. Tištěné papírové bankovky mají bez krytí produktivním hospodářským děním cenu obyčejného novinového papíru.“


Herbert Schweiger

„Hospodářské jednání jako celek začíná výrobkem nebo nabídkou služby, kterou jednotlivě hospodařící člověk přináší resp. hodlá přinést na trh. Jednání je skončeno, jestliže svůj výrobek nebo službu vyměnil za to, co si chtěl obstarat. Zda jde o hmotné zboží, služby nebo hodnotu v podobě peněz, není v podstatě rozhodující...Za všechny látky a síly, které si člověk ze svého okolí pro sebe bere, nepožaduje ani Bůh, ani matka příroda žádnou náhradu; jsou mu prostě zdarma poskytovány. Proto také člověk, který jedná mravně a logicky správně, nesmí za ně od jiného člověka nic požadovat. Jestliže se chce člověk těchto přírodních látek a sil zmocnit k tomu účelu, aby uspokojil své přirozené potřeby, stačí mu pouze změnit jejich místo a formu, a k tomu opět nepotřebuje žádné jiné prostředky než lidskou práci rukou a mozku. Také jen toto a nic jiného pak může požadovat od jiného člověka při jakékoli výměně, pokud je rozhodnut jednat mravně.“

Johannes Kleinhappl

„Ovšemže pro tržně hospodářskou produkci platí, že má takovou hodnotu, jaká je vyprodukována vytvořenou nebo vytvářenou prací. Nedotčená, nepřivlastněná příroda (tj. nepoužité anebo dosud neobjevené přírodní zdroje) nemá žádnou (ekonomickou) cenu. Tu dostává až v té míře, v jaké je uměle (tedy prací) vytvářena.“

Iring Fetscher

„Vycházejíc z přirozeného práva a biblicko-křesťanské tradice, uznávala už středověká věda (scholastika a kanonistika) s naprostou určitostí a jasností jako jednu ze základních tezí, že jedině pracující člověk je producentem (causa principalis), tedy základní a hlavní příčinností pracovních produktů. Všechno ostatní, co nachází své použití při výrobě zboží, sice jsou hospodářské prostředky, nikoli však ‚produkční faktory’, nejsou tedy výrobcem. Na jedné straně je zde příroda, přírodní síly a látky, které sice člověk nevyprodukoval, ale může jich užívat jako Božího daru. Na druhé straně je – jak už staří římští juristé říkali – instrumentum, kterým jsou z přírodních zdrojů  prostřednictvím práce vyrobené nástroje, stroje, budovy, peníze a ostatní provozní prostředky. Příroda a nástroje byly samozřejmě uznávány jako pomocné prostředky výroby, ale nikdy jako výrobce, jako produkční faktor. 

Liberálně-kapitalistická vulgární ekonomie je se svým novým učením o tzv. ‚třech produkčních faktorech, půdě, kapitálu a práci’ zaměřena proti tradičnímu učení o pracujícím člověku jako jediném skutečném produkčním faktoru, aby bylo jejím prostřednictvím možno zdůvodnit skutečnost, že veškeré ovoce práce, tedy hodnota prací vytvořená, je rozdělována půdě jako pozemková renta a kapitálu jako úroky. Pracujícímu člověku že pak zůstává o tuto rentu a úroky pouze zkrácená, zbytková pracovní mzda.

Anton Orel

Skutečná cena jedné každé věci, to znamená co opravdu stojí její nabytí toho, kdo ji chce vlastnit, je námaha a práce, jíž je její získání podmíněno... Co je zakoupeno penězi nebo zbožím, je stejně tak koupeno prací, jako bychom to sami vlastníma rukama vyrobili... Práce byla první cenou, nejpůvodnější tržní hodnotou, kterou se platily všechny věci. Ne tedy zlatem nebo stříbrem, ale prací je vykupováno bohatství světa.

Adam Smith

„Nikoli zlato, ale práce člověka jsou peníze.“

Herbert Schweiger

„Peníze jsou zkondenzovaná práce.“

Johannes Kleinhappl

„...haléře ražené v různých mincovnách v době rozkladu centrální peněžní moci za husitských válek anebo bankovky "kryté prací lidu" z doby centrálního plánovaní. “

ČNB

„Nejsme tak hloupý vázat naši měnu zlatem, protože my nemáme žádné zlato, ale za každou vydanou Marku garantujeme rovnocennou práci, která se rovná její hodnotě, nebo hodnotě vyprodukovaného zboží ...“

Adolf Hitler

 


Ekonomika | stály odkaz

Komentáre

  1. re
    "Liberálně-kapitalistická vulgární ekonomie..."

    A pri takýchto urážkach končí každá seriózna diskusia.

    Inak, celé sa mi to zdá presiaknuté filozofiou Johna Locka. Neviem.
    publikované: 30.11.2009 01:03 | autor: Slayer (e-mail, web, neautorizovaný)
  2. lebo orel
    ju tymto rozbil na prach ;-) (niet o com diskutovat)
    publikované: 30.11.2009 11:05 | autor: kri (e-mail, web, neautorizovaný)
  3. Tragedia je uverit
    Ziadne dlhy neexistujua ani neexistovali,vymena prace sa bud udiala,alebo neudiala.
    To,co existuje,je moznost zotrocenia ludi,ak uveria tomu,ze niekomu nieco dlzia.
    publikované: 03.12.2009 13:13 | autor: ffffffff (e-mail, web, neautorizovaný)
  4. tragediou je
    nerovna nespravodliva vymena prace.
    publikované: 03.12.2009 14:42 | autor: kri (e-mail, web, neautorizovaný)
Pozor, na konci je potreba spočítať neľahkú matematickú úlohu! Inak komentár nevložíme. Pre tých lenivejších je tam tlačidlo kúzlo.



Prevádzkované na CMS TeaGuru spoločnosti Singularity, s.r.o., © 2004-2014